i-extra.net » PHP

Akce Jaro 2009

Petr Láslo — Sun, 26 Apr 2009 11:29:45 +0000

Pro stávající, ale i nové klienty jsme připravili slevový kupón na nákup webhostingu u nás v hodnotě 9% z celkové částky. Slevový kód stačí zadat při objednávce.

Kód kupónu: jaro2009

Objedávky: http://stronghost.cz/objednavka/

PHP5 jednoduše, snadno a rychle (10.) - funkce

Petr Láslo — Sun, 10 Aug 2008 11:05:21 +0000

Něco o funkcích v PHP

Co je to funkce?

Funkce je několik příkazů a deklarací, které slouží stejnému účelu. Proto se tyto společné příkazy a deklarace kódují společně a mají společné jméno, což umožní jejich opakované použití bez opakování kódu samotného. Do funkce lze předat vstupní hodnoty. Funkce je zpracuje a vrátí výslednou hodnotu. Vstupním hodnotám se říká argumenty nebo též parametry.

Vytvoření funkce

Funkci nejprve nadefinujeme takto:

function jmenoFunkce ($prvniParamter, $druhyParamter… další parametry) {
… libovolný PHP kód …
return $vysledek;
}

Takové funkce, které jsme si sami vytvořili, jsou uživatelsky definované funkce. PHP má též své vlastní vestavěné funkce, které máme k dispozici, aniž bychom je museli definovat.

Funkce vyžaduje předání vstupních hodnot za jménem funkce v závorkách. Nelze jednoduše nadefinovat proměnnou kdekoliv ve skriptu, protože nebude z funkce přístupná. Je ale možné mít 2 různé proměnné stejného jména. Například můžeme definovat proměnnou $mojeProměnná v jiné části skriptu a potom definovat ve funkci jinou proměnnou, která se bude také jmenovat $mojeProměnná. Tohle ovšem obvykle není dobrý nápad a je lépe se tomu vyhnout.

Vyvolání funkce

Definice funkce sama o sobě funkci nespustí. Když chceme vytvořenou funkci použít, musíme ji vyvolat následujícím způsobem:

jmenoFunkce (prvniParamter, $druhyParamter… další parametry);

Zde vytvoříme jednoduchou funkci. Dáme jí jméno a seznam vstupních hodnot, které bude funkce očekávat.

function soucet($prvniParametr, $druhyParametr) {
$vysledek = $prvniParametr + $druhyParametr;
return $vysledek;
}
echo soucet(4,5);

Všimněte si způsobu, kterým jsme definovali parametry $prvniParametr a $druhyParametr. Jejich pořadí musí odpovídat pořadí ve volajícím příkazu echo. Volající příkaz nemusí použít stejná jména parametrů, a ani nemusí předat hodnoty v podobě proměnných. Zde jsme jednoduše předali doslovné (literální) hodnoty. Ve funkci jsme sečetli dohromady oba parametry a vrátili výsledek $vysledek příkazem return.

Funkce lze vyvolat přiřazením do proměnné. To znamená, že výsledek, který funkce vrátí příkazem return, bude přiřazen do proměnné:

function soucet($prvniParamter, $druhyParamter) {
$vysledek = $prvniParamter + $druhyParamter;
return $vysledek;
}
$neco = soucet(4,5);
echo “$neco”;

Konec funkce

Příkazem return lze z funkce vrátit volajícímu skriptu libovolný typ hodnoty. Funkce však nemusí každopádně něco vracet. V tom případě není zapotřebí mít příkaz return. Příkaz return lze ale použít kdekoli ve funkci, čímž se běh funkce ukončí a předá se řízení skriptu zpět na řádek, odkud byla funkce volána.

Korekce: Jindřich Domanja, 10. 8. 2008

PHP5 jednoduše, snadno a rychle (9.) - cykly 1.díl

Petr Láslo — Fri, 08 Aug 2008 10:46:34 +0000

Použití cyklů v PHP

While

Často je zapotřebí provádět jisté akce opakovaně až do dosažení požadovaného výsledku. Takové opakování kódu se v programování jmenuje iterace neboli cyklus. Používáme na to konstrukce while (doslova dokud) nebo for (doslova pro). Tyto příkazy ovládají průběh cyklu a nazývají se smyčky.

while (podmínka) {
// …příkazy…
}

Konstruce while je podobná podmíněnému příkazu if. Začíná podmínkou, která bude vyhodnocena. Když je vyhodnocením true, provedou se příkazy uvnitř, jinak se tyto příkazy přeskočí a skript bude pokračovat následujícími příkazy. Rozdíl mezi while a if spočívá v tom, že po provedení příkazů uvnitř while se celý postup opakuje. Podmínka se znovu vyhodnotí a pak se znovu provedou příkazy uvnitř while. Toto opakování bude pokračovat až do té doby, kdy je vyhodnocení podmínky false. Příkazy uvnitř cyklu musí nějakým způsobem změnit vyhodnocení podmínky, abychom dosáhli konce cyklu. Zde máme proměnnou $pocitadlo, kterou budeme v průběhu cyklu zvětšovat. Na začátku každého cyklu zkontrolujeme, zda změna hodnoty proměnné $pocitadlo způsobila, že podmínka je vyhodnocena false.

$pocitadlo = 1;
while ($pocitadlo <= 5) {
echo “počítadlo = $pocitadlo “;
$pocitadlo++; // ++ připočítej 1 k proměnné $pocitadlo
}

Tento kód zobrazí:

počítadlo = 1
počítadlo = 2
počítadlo = 3
počítadlo = 4
počítadlo = 5

For

Cyklus for dělá přesně totéž jako cyklus while, jenom je kódován trochu jinak a hodí se pro trochu jiné účely. Jeho syntaxe je trošku složitější. Tento kód udělá přesně totéž co předešlý:

for ($pocitadlo =1; $pocitadlo < 5; $pocitadlo++) {
echo “počítadlo = $pocitadlo “;
}

V prvním řádku příkazu for máme v závorkách hned 3 výrazy, které jsou od sebe odděleny středníkem:

Přiřazení počáteční hodnoty do proměnné $pocitadlo.
Vyhodnocení - toto rozhoduje o tom, zda příkazy uvnitř for budou provedeny.
Příkaz, který se provede na konci cyklu. Obvykle se používá ke změně hodnoty proměnných, které jsou vyhodnoceny v předchozím výrazu. Toto je zapotřebí, abychom vůbec dosáhli konce cyklu.

Korekce: Jindřich Domanja, 8. 8. 2008

PHP5 jednoduše, snadno a rychle (8.) - rozcestník

Petr Láslo — Fri, 08 Aug 2008 10:40:11 +0000

Rozcestník SWITH

Switch/Case

Řekněmě, že bychom potřebovali změnit hodnotu proměnné podle daných podmínek. Například by uživatel vyplnil formulář, ve kterém zadá zeměpisnou oblast. Pak bychom chtěli nastavit zvláštní kód, který by této oblasti odpovídal. K tomu můžeme použít konstrukci if/elseif/else, ale to by znamenalo opakované porovnávání jedné proměnné s různými hodnotami. Naproti tomu konstrukce switch/case porovná proměnnou s hodnotou jen jedenkrát, přestože porovnáváme několik hodnot, což je mnohem rychlejší.

Kód použitím if/elseif/else:

if ($oblast == ‘Praha’) {
$kod = ‘1′;
}
elseif ($oblast == ‘Brno’) {
$kod = ‘2′;
}
else {
$kod = ‘3′; // Bratislava;
}

a stejný kód použitím switch/case:

switch ($oblast) {
case ‘Praha’:
$kod = ‘1′;
break;
case ‘Brno’:
$kod = ‘2′;
break;
default: // Bratislava
$kod = ‘3′;
}

Všimněte si příkazu break. Tento příkaz ukončí průběh konstrukce switch a skript bude pokračovat následujícími příkazy. Kdybychom neměli break na konci každého case, průběh konstrukce switch by pokračoval následujícím case. Zde se switch/case liší od if/elseif/else, který provede jenom jednu z alternativ.

Korekce: Jindřich Domanja, 8. 8. 2008

PHP5 jednoduše, snadno a rychle (7.) - podmínky

Petr Láslo — Fri, 08 Aug 2008 10:36:39 +0000

V dnešním díle Vám povím něco o podmínkách.

If/Else

Někdy je zapotřebí vykonat jisté akce jenom za určitých daných podmínek. Tyto podmínky zajistíme použitím příkazu IF, což znamená “jestliže” a příkazu ELSE, což znamená “jinak”:

if (podmínka) { kódování pro podmínku… } else { kódování pro jiné/ostatní podmínky… }

Například:

if ($heslo == ‘platneHeslo’) {
echo ‘Jste přihlášen/a’;
}

Zde jsme použili porovnávací operátor == (rovnost). Když se proměnná $heslo rovná řetězci ‘platneHeslo’, tak zobrazíme hlášení ‘Jste přihlášen/a’.

nebo:

if ($heslo != ‘platneHeslo’) {
echo ‘Špatné heslo’;
}
else {
echo ‘Jste přihlášen/a’;
}

Tentokrát jsme použili porovnávací operátor != (nerovnost). Když se proměnná $heslo nerovná řetězci ‘platneHeslo’, tak zobrazíme hlášení ‘Špatné heslo’, jinak zobrazíme hlášení ‘Jste přihlášen/a’.

Elseif

Jestliže potřebujeme ošetřit více podmínek než jenom 2, máme k tomu příkaz elseif:

if (podmínka1) { kódování pro první podmínku… } elseif (podmínka2) { kódování pro druhou podmínku… } elseif (podmínka3) { kódování pro třetí podmínku } else { kódování pro jiné/ostatní podmínky… }

Příklad:

if ($heslo != ‘platneHeslo’) {
echo ‘Špatné heslo’;
}
elseif ($uzivatel != ‘platnyUzivatel’) {
echo ‘Špatný uživatel’;
}
else {
echo ‘Jste přihlášen/a’;
}

Nejprve jsme zjistili, zda proměnná $heslo se rovná řetězci ‘platneHeslo’. Když se nerovná, tak zobrazíme hlášení ‘Špatné heslo’. Jestli tomu je jinak (rovná se), pak pokračujeme příkazem elseif a ošetříme, zda proměnná $uzivatel se rovná řetězci ‘platnyUzivatel’. Když se nerovná, tak zobrazíme hlášení ‘Špatný uživatel’. Pokud je tomu jinak (rovná se), pak pokračujeme příkazem else. Tedy jestliže se heslo i uživatel rovnají zadaným obsahům, zobrazíme hlášení ‘Jste přihlášen/a’.

Kombinace podmínek

Tady máme podobný kód, který poslouží stejnému účelu jako předchozí přiklad. Tentokrát ale ošetříme 2 podmínky současně pomocí logického operátoru &&, který znamená “a současně”. Všimněte si, že jsme uzavřeli obě podmínky do závorek:

if (($heslo == ‘platneHeslo’) && ($uzivatel == ‘platnyUzivatel’)) {
echo ‘Jste přihlášen/a’;
else {
echo ‘Špatné heslo nebo uživatel’;
}

Teď zase totéž ještě trochu jinak. Tentokrát ošetříme 2 podmínky současně pomocí logického operátoru ||, který znamená “nebo”:

if (($heslo != ‘platneHeslo’) || ($uzivatel != ‘platnyUzivatel’)) {
echo ‘Špatné heslo nebo uživatel’;
else {
echo ‘Jste přihlášen/a’;
}

Korekce: Jindřich Domanja, 8. 8. 2008

PHP5 jednoduše, snadno a rychle (6.) - proměnné 3.část

Petr Láslo — Sun, 13 Apr 2008 13:51:06 +0000

Tak opět jsem tu já a se mnou i seriál o programování webových stránek v PHP. V dnešním díle se podíváme na ověřování obsahu proměnné a inicializaci proměnné.

Ověření inicializace proměnné isset

Funkci isset použijeme v případě, že potřebujeme ověřit, zda byla proměnná vůbec vytvořena. Prosím nepleťte tuto funkci s funkcí empty(); která pouze slouží k ověření, zda proměnná není prázdná.Funkce má následující definici:
bool isset ( mixed $var [, mixed $var [, $... ]] )

Pokud prozatím nevíte o čem je řeč určitě následující příklad budu dostačující vysvětlení.
Vytvořte si nový soubor, který pojmenujete isset.php a uložte tento soubor do document root Vašeho serveru
Zapište následující kód:

if(isset($prvni)){
echo “Proměnná PRVNI existuje
”;
}else{
echo “Proměnná PRVNI neexistuje
”;
}
if(isset($druha)){
echo “Proměnná DRUHA existuje
”;
}else{
echo “Proměnná DRUHA neexistuje
”;
}
?>

Po uložení a zobrazení stránky v prohlížeči byste měli vidět následující výsledek:
Ověření hodnoty proměnné empty

Tuto funkci použiji v případě, že chci ověřit, zda proměnná obsahuje hodnotu nebo hodnotu neobsahuje. Jako příklad je ověřování vstupu od uživatele pomocí formuláře.Funkce má následující definici:
bool empty( mixed $var)

Pokud prozatím nevíte o čem je řeč určitě následující příklad budu dostačující vysvětlení.
Vytvořtenový soubor a uložteho pod názvem empty.php
Zapište následující kód:

$prvni = “”;
$druha = “Ahoj”;
if(empty($prvni)){
echo “Proměnná PRVNI je prázdná
”;
}else{
echo “Proměnná PRVNI není prázdná
”;
}
if(empty($druha)){
echo “Proměnná DRUHA je prázdná
”;
}else{
echo “Proměnná DRUHA není prázdná
”;
}
?>

Pokud oběma poměným nezapíšete hodnotu tak ani jedna neprojde kontrolou. Po spuštění tohoto scriptu byste měli vidět následující výsledek:

V příštím díle se již pustíme do podmínek a větvení programu. Pro dnešek se zatím s Vámi loučím.

Radakční systém pomocí PHP - úvod

Petr Láslo — Sat, 12 Apr 2008 08:36:52 +0000

Dobrý den, vážený čtenáři webu http://i-extra.net , vítám Tě u prvního dílu mého seriálu o tvorbě vlastního redakčního systému. V tomto a v několika dalších dílech Vám vysvětlím jak se redakční systém programuje. Máš-li dojem že podobný článek si už četl, musím ti tento dojem potvrdit. Rozhodl jsem se opět pokračovat v psaní tohoto seriálu a celý seriál od začátku přepracovat. Systém bude programován pro tvorbu stránek, na kterých budete zveřejňovat své články např. blog, stránka s recenzemi a mnoha dalšími. Začněme tedy tím, co vlastně redakční systém je.

Redakční systém je program, který je (ve většině případů) umístěn na serveru a stará se, aby návštěvníci vašich stránek viděli to, co jim chcete ukázat. Funguje to následovně: vy napíšete článek třeba ve wordu, přihlásíte se přes webové rozhraní k redakčnímu systému, článek systémem: dokument ve wordu > ctrl+a > ctrl+c > formulář na webové stránce > ctrl+v > uložit vkládáte do redakčního systému, který se postará už o vše ostatní, bude ho zobrazovat návštěvníkům v novinkách, přidá ho do menu, pod článkem přibudou reakce (komentáře), počítá přístupy na každý článek, atd. Jsou redakční systémy, u kterých je nutná znalost jen několika málo html značek, některé mají navíc u toho formuláře tlačítka, pomocí, kterých můžete do dokumentu vkládat html značky, ty lepší fungují jako psací stroj, to co píšete do formuláře se vám zobrazí v okýnku nad ním, ale už zpracované, velice podobné tomu, co uvidíte na výsledné stránce. Takže máte možnost kontrolovat jestli to, co píšete, odpovídá tomu, co chcete z toho dostat. Některé se snaží jít cestou bez html značek, nebo používají zástupné značky. Například text je automaticky odstavec, když 2x za sebou dáte enter, znamená to nový odstavec…

My budeme programovat redakční systém, který nazvu BlogerCMS. Tento systém se nám bude starat o správu registrovaných uživatelů. Vkládání článků do databáze a následné zobrazení na webové stránce, zobrazení odkazů na Vaše oblíbené stránky. BlogerCMS bude počítat počet přečtení článků, možnost měření návštěvnosti pomocí Top list, měření dostupnosti stránky pomocí http://statistiky.monitoring-serveru.cz/. Pro vytvoření článku nemusíte umět žádné XHTML značky, stačí Vám pouze ovládat editor, který bude dostupný pří tvorbě stránky. Aplikaci naprogramujeme tak, že ji budeme moci kdykoli rozšířit o další aplikace jako např.fórum, fotogalerie, kniha návštěv, ankety a jiné. Další rozšíření je pouze na Vaší fantazii. Po dokončení tohoto tutoriálu se budu věnovat rozšíření BlogerCMS o fórum, galerii, knihu návštěv, ankety a hodnocení článků. A abych nezapomněl na jednu podstatnou věc, systém BlogerCMS bude v základní verzi obsahovat i RSS kanál pro články a komentáře.

Na závěr Vám v tutoriálu povím něco o SEO optimalizaci. Na tomto základě Vám pak ukáži, jak systém BlogerCMS optimalizovat pro vyhledávače jako je Google, Seznam atd. Naše adresy clankky.php?id=5&rubrika=4 budeme převádět na adresy …/php/uvod-do-php-5 . BlogerCMS budeme psát tak ,aby splňoval standarty W3C a byl validní podle XHTML 1.1 . Vzhled budeme ukládat zvláště do css souboru webu.

V příštím díle: Návrh a realizace databáze

PHP5 jednoduše, snadno a rychle (5.) - proměnné 2.část

Petr Láslo — Thu, 14 Feb 2008 21:48:32 +0000

Výtám Vás u dalšího dílu z řady seriálu o tvorbě scriptů v PHP. Dnes budeme pokračovat v proměnných.

Pole

Pole se používají v případě, že potřebujete proměnné přiřadit více údajů. Pole není ničím jiným než seznam hodnot uložených pod klíči.

Pole použijete v případě že do proměnné adresa chcete uložit údaje: ulice, město a PSČ.

Syntaxe polí

V poli můžete například uložit ulici, město a PSČ definující adresu uživatele. Pole poté uložíme do jediné proměnné:

$adresa = array("ulice" => "Na stráni 193", "mesto" => "Bruntál", "psc" => "589 96");

Hodnoty z pole zpřístupníme následujícím zápisem:

echo $adresa["ulice"];

V poli můžeme vytvářet tzv. vícerozměrná pole, což není nic jiného než pole v poli. Představte si, že do proměnné uživatel chcete uložit informace jak jméno, příjmení, věk a adresu, ale i parametry ulice, město a PSČ jako v prvním příkladě. Následujícím způsobem do proměnné uživatel uložíme všechny údaje:

$uzivatel = array( "osoba" => array("jmeno" => "Franta",

"prijmeni" => "Omáčka",

" vek" => 36 ),

"adresa" => array("ulice" => "Na stráni 193",

"mesto" => "Bruntál",

"psc" => 58996) );

Třídění polí

Funkce	Popis
arsort( pole )	Seřadí pole sestupně a zachová vztah mezi klíčem a hodnotou.
asort( pole )	Setřídí pole vzestupně a zachová vztah mezi klíčem a hodnotou.
rsort( pole )	Setřídí pole sestupně.
sort( pole )	Setřídí pole vzestupně.

příklad:

//Setřídí pole vzestupně

sort($uzivatel);

Vytištění pole

Pokud chcete zobrazit obsach celého pole použijete příkaz print_r(). Nejlepší bude ukázat příklad:

= array ('a' => 'apple', 'b' => 'banana', 'c' => array ('x', 'y', 'z'));
     print_r ($a);
 ?>

Vypíše:

Array
(
    [a] => apple
    [b] => banana
    [c] => Array
        (
            [0] => x
            [1] => y
            [2] => z
        )
)

I když nerad, opět se dostávám na konec dnešní části. Doufám že se Vám můj seriál líbí. Takže já se loučím a zítra na shledanou!!

PHP5 jednoduše, snadno a rychle (4.) - proměnné 1.část

Petr Láslo — Wed, 13 Feb 2008 07:34:23 +0000

Dnes Vás uvedu do trochy teorie. Probereme si konstanty a proměnné.

Konstanty

Konstanta se definuje zápisem define(”KONSTANTANAME”,”OBSAH”) ,konstanta má neměnnou hodnotu. PHP obsahuje několik předdefinovaných konstant. Konstanta smí nabývat pouze skalárních hodnot. V mých scriptech jsem zatím neměl potřebu konstanty definovat.

Proměnné

PHP, oproti ostatním jazykům, má výhodu v tom, zda do proměnné zapíšete celé číslo, text, reálné číslo. Typ proměnné se nemusí definovat jako je to v jiných programovacích jazycích ,například Pascal. Proměnnou ve stránce definujete takto:


$b = 2;
$c = $a + $b;
//zobrazí na obrazovce 3
echo $c;
?>

Jak jste si všimli, s proměnnými se dají dělat různé věci. Sčítat, odčítat, násobit, dělit a mnoho jiných věcí.
V tomto příkladě jsem do proměnné ukládal číslo. Když do proměnné chcete uložit text, tak ho musíte umístit do uvozovek. Takto:

//zobrazí na obrazovce Ahoj světe echo $text; ?>

Pokud do proměnné chcete uložit proměnnou, provedete to následujícím způsobem:

echo $b;Opět Vám kladu na srdce, abyste nezapomínali psát na konci každého řádku středník. ?>


echo $b;
?>

Zapsání více hodnot do jedné proměnné provedeme tím, že před = umístíme tečku:


$text .="toto je pokusný script";
//Vypíše na obrazovku ahoj světe, toto je pokusný script
echo $text;
?>

To je pro dnešek zatím všechno, těšíme se na Vás u dalšího dílu mého seriálu.

PHP5 jednoduše, snadno a rychle (3.) - výpis textu příkaz echo

Petr Láslo — Tue, 12 Feb 2008 19:18:26 +0000

Vítám čtenáře u dalšího dílu seriálu o programování v jazyce PHP. Dnešním díle probereme opět další nudné základy PHP.

Výpis textu na obrazovku

V minulém díle jsme v našem prvním scriptu použily příkaz echo, pojďme se nyní podívat jak se v PHP vypisuje text uživateli na obrazovku. Pomocí echo lze vytisknout více jak jeden parametr. Syntaxe tohoto příkazu je následující:

echo ( string $arg1 [, string $...] );

Podíváte-li se do php manuálu zjistíte následující:

echo() vlastně není funkce (je to jazykový konstrukt), takže u něj nemusíte používat závorky. Opravdu, pokud byste potřebovali vytisknout více než jeden parametr, nemohli byste dokonce závorky vůbec použít. Proto nelze použít echo() ani pro proměnnou funkci, ovšem místo toho můžete použít funkci print().

Funkce print() je druhou možností jak vytisknout text uživateli na obrazovku. Narozdíl od funkce echo lze vytisknout pouze jeden parametr a na druhou stranu u funkce print můžeme testovat zda byl příkaz úspěšně vykonán. Syntaxe tohoto příkazu je následující:

print ( string $arg );

Funkce v proměnných

PHP podporuje koncept funkcí v proměnných. To znamená, že když má název proměnné připojeny závorky, PHP bude hledat funkci se stejným názvem, jako má hodnota proměnné, a pokusí se ji provést. To lze mj. použít k implementací zpětných volání, tabulek funkcí atd.

Funkce v proměnných nebudou fungovat s jazykovými konstrukty jinými než print(), jako je echo(), unset(), isset() a empty(). To je jeden z velkých rozdílů mezi funkcemi PHP a jazykovými konstrukty.

Vložení externího souboru php

Toto je dobrá věc v případě, kdy máte jeden blok kódu, který se neustále opakuje. Zde je výhodnější užít vložení externího souboru. Velkou výhodou je například provádění změň. Změna se provede pouze v jednom souboru! Jako příklad bych uvedl připojení k databázi, ale o databázích až v dalších dílech.

V PHP existují dvě funkce pro vložení externího scriptu: include() a require(). V případě že chceme soubor vložit jen jednou použijeme funkce include_one() a require_one().

Níže popsané platí i pro require(). Tyto dva příkazy jsou zcela totožné, kromě toho, jak zpracovávají chyby. include() produkuje Warning (varování), zatímco require() skončí s chybou typu Fatal Error. Jinými slovy, require() použijte tehdy, chcete-li, aby se při chybějícím souboru zastavilo zpracovávání. include() se tak nechová, skript bude nerušeně pokračovat. Ujistěte se také, že máte v pořádku nastavení include_path.

Pokud se vloží soubor, potom kód v něm obsažený dědí kontext proměnné řádku, kde byl vložen. Všechny proměnné dostupné na tomto řádku volajícího souboru budou (od této chvíle) dostupné i ve volaném souboru. Zápis při volání externího souboru vypadá následovně:

Pro dnešek by toho bylo opět dost. V příštím díle se už vrhneme do proměnných a konstant. Nyní mi opět zbývá jen popřát dobrou noc.

PHP5 jednoduše, snadno a rychle (2.) - první script

Petr Láslo — Mon, 11 Feb 2008 21:24:45 +0000

Zdravím čtenáře a píši, jak jsem slíbil, druhý díl seriálu o programování sránek v PHP. V dnešním díle si probereme základy jazyka jako je syntaxe, vnoření do XHTML a napíšeme první program .

Tak doufám, že všichni už máte nainstalované zmíněné programy v prvním díle. Máte-li jakýko-li problém, využijte, prosím, našeho fóra. Jakéko-li dotazy, přípomínky směřujte též na fórum do kategorií tomu určených ;-).

Syntaxe

PHP je strukturovaný scriptovací jazyk, jehož syntaxe je značně podobná sytaxi jazyků PERL, C/C++ a dalších moderních programovacích jazyků.

Script jazyka PHP poznáte podle koncovky souboru, v kterém je uložen *.php (překvapivě). Ve Windows doporučuji nastavit, aby se soubory s touto koncovkou otevíraly v editoru PSpad nebo jiném.

Script PHP zapisujeme mezi znčky nebo . Po nastavení v config souborech lze používat i zápis známý z jazyka ASP <% a %>. Každý příkaz musí končit středníkem ; .

Script PHP lze vnořit do html následujícím způsobem:

Prvni pokus

Třetím a málo používaným způsobem jak vložit PHP do XHTML je použití:

Komentáře

V PHP existuje několik typů komentářů, které můžete používat podle libosti a potřeby. Jednořádkový komentář začíná dvěma lomítky a je ukončen koncem řádku. Druhý způsob, který máme v PHP dostupný, je víceřádkový komentář. Ten začíná /* a končí */. PHP umožňuje ještě používat komentáře oddělované znakem #, podobně jako ve shellových scriptech nebo Perlu. Tento komentář končí s koncem řádku.

// toto je jednořádkový komentář

/* To to je víceřádkový komentář */

# toto je třetí možnost komentáře v PHP

První script

Tak konečně se dostáváme k našemu prvnímu programu.

V root adresáři webu (u výchozí instalace XAMPP to je C:\xamapp\htdocs\) vytvoříme soubor s názvem ahoj.php.

Soubor otevřeme v našem oblíbeném editoru pro úpravu scriptů PHP.

Do souboru vložíme následující kód:
Prvni pokus

Soubor uložíme!

V internetovém prohlížeči zadáme adresu http://localhost/ahoj.php . Po načtení stránky se Vám zobrazí to samé jako na ilustračním obrázku

První script je napsán a odzkoušen a vůbec to nebolelo ;-). Náš script využívá pouze příkazu echo, ten nám obstarává zobrazení výstupu na stránku uživateli. Více o tomto příkazu v dalším díle seriálu.

Nyní mi opět nezbývá nic jiného než se rozloučit a popřát dobrou noc :-).

PHP5 jednoduše, snadno a rychle (1.) - úvod

Petr Láslo — Sun, 10 Feb 2008 20:53:55 +0000

Vítej u prvního dílu vznikajícího seriálu o programování v PHP. Každý den se budu snažit uveřejnit nový díl, který prohloubí Vaše znalosti v programovacím jazyce PHP.

V seriálu se zaměřím na rozvoj Vašich znalostí v základech jazyka PHP, objektovém programování a techniky pro komunikaci mezi serverem a klientem (AJAX). V prvním dílu bych Vám chtěl zdělit co budete potřebovat.

Takže hezky popořádku. K programování v PHP budete potřebovat: webový prohlížeč(překvapivě), server Apache, databázový server Mysql, PHP verze 5 s grafickou knihovnou GD, phpMyadmin pro správu databáze a editor jazyka PHP.

Jako prohlížeč bych doporučil jeden z těchto tří: Internet Explorer 7, Mozila Firefox nebo Opera.

Pro instalaci webového serveru doporučuji balík XAMPP. Tento balík obsahuje vše potřebné(Apache, PHP5 + GD knihovna, MySQL a phpMyadmin). Mimo zmíněných součástí obsahuje také mail server Mercury a ftp server FileZilla. Programátory PERL potěším určitě tím, že obsahuje podporu tohoto jazyka. Apache a MySQL doporučuji instalovat jako služby.

Nakonec jako editor kódu PHP bych doporučil PSPad.

V příštím díle začneme již s programováním. Pro zdárné zvládnutí celého seriálu potřebujete mít všechny programy, které jsem zde zmínil. Bez nich opravdu nemá cenu pokračovat. Už mi nezbývá nic jiného než se rozloučit a popřát dobrou noc :-).

EasyPHP - balík pro nenáročné

admin — Fri, 18 Jan 2008 14:07:12 +0000

Easy PHP je nyní ve verzi 1.8. Obsahuje Apache, PHP, MySQL a PHPMyAdmin. Je tedy skvělým pomocníkem při tvorbě dynamických webových stránek a díky podpoře MySQL lze využívat LocalHost (127.0.0.1) i redakční systém. Tento článek je určen pro amatéry a této skupině bude i vysvětlování přizpůsobeno.

EasyPHP ke stažení zde (stahuj.cz)

Po stažení balík nainstalujeme (defaultní cesta je C:/Program-files/EasyPHP1-8). Velikost se pohybuje kolem 7.7 MB, tudíž by neměl být problém jej stáhnout ani pro uživatele rychlostně či datově omezeného připojení. Program by se měl automaticky sám spustit, konfigurace cest na konkrétní platformu proběhne také sama. Tento balík je multiplatformový lze jej tedy využít na všech operačních systémech (Win, Linux, Unix, Apple..), a také proto se nedočkáme téměř žádného uživatelského prostředí, nás bude zajímat spíše SOURCE (kód). Prozatím necháme obě položky (Apache, MySQL) neaktivní a to kliknutím na tlačítko nesoucí název a zvolení položky “STOP”.

V tuto chvíli Nás bude zajímat spíše konfigurační soubor samotný. Najedeme tedy do adresáře kam jsme si balík nainstalovali a otevřeme si složku s názvem “conf_files”. Zde si najdeme soubor httpd a abychom jej mohli lehce upravit, otevřeme jej v poznámkovém bloku. Kód je nekompilovaný, editace je tedy maximálně snadná a rychlá. Naším prvním cílem bude zabezpečit počítač proti útoku zvenčí, musíme se tedy ujistit že nemáme otevřené porty. Pokud by jsme počítač neošetřili proti napadení, mohl by k nám přijít nezvaný návštěvník.

Pro nás bude nyní prioritní nastavit odesílání pouze na vnitřní okruh síťové karty, local host, tedy využíváme IP adresy 127.0.0.1 a port 80. Tím bychom uzavřeli server pouze pro Naše potřeby. Při upravování konfiguračního souboru si musíme uvědomit, že informace na řádku začínajícím znakem “#” jsou pouze možné alternativy konfigurace, nebo jen nápověda. Aktivní pravidla jsou na řádku neoznačeným zmíněným znakem. Chceme-li tedy změnit pravidla užívání, přidáme tento znak “#” před aktivní pravdilo a u jiného jej zase odstraníme. Podstatné je nevysílat na port 80, který ihned každý bude skenovat, je lepší využívat tedy například port 1080. Podstatné je také sledovat aby nebyl port využíván již jiným procesem zároveň. Stejně tak je důležité využívat standardní porty, které nebude firewall blokovat.

Tak to nejdůležitější bychom měli. Teď již můžeme vytvořené soubory ukládat v mateřském adresáři do složky www, odkud se nám již budou v prohlížeči bez problému zobrazovat. Detailní rozbor, včetně ostatních možných nastavení a využívání soubor .htaccess až v dalším článku.

Začínám se Zend Framework

Petr Láslo — Sat, 10 Nov 2007 10:16:21 +0000

Zend Framework je jeden z mnoha frameworků pro PHP. ZF je zdílny společnosti Zend Technologies. Vývojáří stojící za Zend Framework jsou tvůrci samotného jazyka PHP, kteří tenhle systém programování opravdu doporučují.

Vaší otázkou je asi:”Proč používat Framework?”. Frameworků v denš době existuje clá řada. ZF je ten nejlepší a nejvýkonější. Při použití framewroku se z kódera stane vývojář. Zend Framework je postaven na Objektově orientovaném programování a klade na něj velký důraz.

ZF je bezchybný! Nevěříte? Na vývoji Zend Frameworku se podílí okolo 150 vývojářů, kteří mají zkušenosti s jiným frameworky jiných programovacích jazyků a to nejlepší z nich vkládají pravě do Zend Framework. Před vydáním nové verze se celý framework podrobí testem PHPUnit, který se postará o odstranění všech chyb. Nová verze nebude vydána do té doby než budou odstraněny všechny známe chyby.

Viděl jsem už ukázku scriptu psaného pomocí Zend Framework a ten samý script zapsaný pomocí klasického PHP. Musím říct že je to rozdíl. Nebe a dudy!

Scripty psané za pomoci ZF se stávají čitelné a přehledné. Další výhodou totho frameworku je dostatečná dokumentace kažé použité třídy. O překlad dokumentace do češtiny se stará Mrožek Jakub alias Ronnie .

Zend Framework budu aplikovat na webový portál, který momentálně náš tým vyvýjí. Cíl je jasný stvořit Web 2.0.

Nejnovější verzi můžete stahovat zde. To by asi bylo vše. Good luck při Vašich pokusech se Zend Framework.

Formuláře v PHP

Petr Láslo — Tue, 25 Sep 2007 14:32:14 +0000

Formuláře v PHP

Práce s proměnnými ve skriptu nám umožní přístup k důležitým datům od návštěvníka - a tohle je právě to, co udělá stránku zajímavou a užitečnou. Informace od návštěvníka jsou vstup skriptu, který získáme použitím formulářů.

Když máme v HTML dokumentu formulář a odešleme jej na PHP stránku, PHP automaticky vytvoří proměnnou z každého vstupního prvku (elementu) formuláře. Tato proměnná bude mít stejné jméno jako vstupní prvek, pouze s tím rozdílem, že bude začínat dolarovým znakem $. Do těchto proměnných se také automaticky vloží hodnota (value) elementu formuláře. Pak můžeme vytvořit dynamický výstup a zobrazit jej na monitoru.

$_GET a $_POST

Jak jsem již žekli, po odeslání HTML formuláře na PHP skript budou prvky formuláře automaticky přístupné v proměnných, které odpovídají atributům name v prvcích formuláře. Bude tomu tak ale jenom tehdy, pokud v konfiguračním souboru php.ini serveru je nastavení register_globals = On. Při nastavení register_globals = Off je nutné prvky formuláře hledat v superglobálních polích $_GET nebo $_POST. Tato dvě pole automaticky mají globální kontext a není nutné je deklarovat příkazem global. Jestliže byl formulář odeslán metodou get, prvky formuláře budou v poli $_GET a byl-li odeslán metodou post, budou prvky v poli $_POST. Toto není nikterak komplikované a můžeme se odkazovat na elementy formuláře touto syntaxí:

$_GET['jmeno_prvku']

nebo:

$_POST['jmeno_prvku']

Kdybychom například odeslali textbox s atributem name="zprava" a v tagu
bychom měli method="post", pak bychom mohli ve skriptu uložit text zprávy do proměnné $x touto syntaxí:

$x = $_POST['zprava'];

V tomto příkladu máme formulář s radio buttony. Skript načte data z formuláře a provede několik podmíněných příkazů a výpočtů. Nakonec zobrazí výslednou hodnotu na monitoru.

Tady je celý skript:

Dovolená'; $cena=500; $modifikatorHotelu=1; $modifikatorMista=1; if ($hotel=="tři") { if ($misto=="Barcelona") { $modifikatorMista=2; $cena = $cena * $modifikatorMista; echo "Týden v $misto stojí $cena"; } elseif ($misto=="Vídeň") { $modifikatorMista=3.5; $cena = $cena * $modifikatorMista; echo "Týden v $misto stojí $cena"; } elseif ($misto=="Praha") { $cena = $cena * $modifikatorMista; echo "Týden v $misto stojí $cena"; } else { echo ("Které místo?"); } } elseif ($hotel=="čtyři") { $modifikatorHotelu=2; if ($misto=="Barcelona") { $modifikatorMista=2.5; $cena = $cena * $modifikatorMista * $modifikatorHotelu; echo "Týden v $misto stojí $cena"; } elseif ($misto=="Vídeň") { $modifikatorMista=4; $cena = $cena * $modifikatorMista * $modifikatorHotelu; echo "Týden v $misto stojí $cena"; } elseif ($misto=="Praha") { $cena = $cena * $modifikatorMista * $modifikatorHotelu; echo "Týden v $misto stojí $cena"; } else { echo ("Které místo?"); } } else { echo ("Který hotel?"); } } else { ?> Vyplňte formulář k výpočtu ceny dovolené:
Kam chcete cestovat?

Praha
Barcelona
Vídeň

Vyberte si hotel:

Tři hvezdičky
Čtyři hvězdičky

V tomto skriptu jsme použili metodu post místo get v tagu FORM. To je proto, že metoda get zobrazuje data z formuláře v URL, kam je formulář odeslán. Zkuste si to a po odesláni formuláře nahlédněte na URL v prohlížeči. Na konci URL jsou otazníkem připojeny páry jmen a hodnot jmeno=hodnota vstupních prvků formuláře. První pár je připojen k URL otazníkem a ostatní páry jsou připojeny znakem &. Tyto páry jsou querystring. Zobrazení querystringu v prohlížeči by bylo ovšem nežádoucí.

Všimněte si předdefinované proměnné $PHP_SELF, kterou jsme použili k odeslání skriptu zpět do sebe samého. Tato proměnná obsahuje URL běžícího skriptu a nachází se v superglobálním poli $_SERVER.

Ve formuláři máme tlačítko typu submit, které má jméno (name) “submit”. Přítomnost proměnné $submit lze použít k ověření, zda byl skript spuštěn odesláním formuláře a tím pádem jsou jeho vstupní data ve skriptu k dispozici v podobě dalších proměnných. Takto je program rozdělen do dvou částí, ze kterých jenom jedna bude provedena, podle toho jakým způsobem byl skript spuštěn. Jestliže proměnná $submit neexistuje, jednoduše zobrazíme formulář.