V současné době je v online komunitách zabývajících se fotografováním obrazů s vysokým dynamickým rozsahem spousta řečí. Toto téma vyplynulo z diskuse o pořizování lepších obrázků za obtížných světelných podmínek a ukázalo se, že HDRI je přesně tím správným nástrojem k řešení tohoto problému. Ovšem HDRI je mnohem více.
Obrazy s vysokým dynamickým rozsahem představují způsob digitálního zachycení, uložení a úpravy veškerého světelného rozsahu dané scény. Mluvíme zde o veškerém viditelném světle, od přímého slunce až po nejjemnější detaily stínů. Zpřístupněním všech těchto světel v jediném obrázku se nám otvírají dveře k obrovským příležitostem v postprocesingu. HDRI je velkým krokem; tak revolučním, jakým byl přechod od černobílých obrazů k barevným. Nebo ještě vhodnější analogie: HDRI je ve srovnání s běžným obrazem totéž, co zvuk Dolby surround ve srovnání s magnetofonovou páskou. Pokud to s fotografováním myslíte vážně, zjistíte, že obrazy s vysokým dynamickým rozsahem jsou posledním krokem, který staví digitální obraz před analogový. Letitý problém přeexponování a podexponování ? který se v analogové fotografii nikdy zcela nevyřešil ? je elegantně překlenut. HDRI posunuje proces digitálního vývoje za hranici všeho, co kdy bylo v analogové temné komoře možné. Správná expozice již není přímo na místě potřeba; stává se flexibilním parametrem, se kterým je možno se vypořádat zcela novými způsoby. Obraz HDR je jako digitální negativ na ...
