Pokud jste někdytoužili po tom, vytvořit si nějaký svůj program, který by Vám třeba i pomáhal do školy, například na matematiku, jen byste zadali několik základních údajů z rovnice a ona by Vám vyšla vypočítaná, tak to jste narazili na tu správnou rubriku, protože v několika dalších článcích zaměřených na programovací jazyk Pascal Vás seznámím s tím, jak v něm pracovat, co obnáší a další informace potřebné pro programování v něm.Vytváření jazyka

Jako první vůbec potřebujete nějaký program nebo nějaký editor, ve kterém budete programovat, protože Pascal nelze zapsat jako HTML či CSS jen v poznámkovém bloku a poté to uložit pod příslušnou příponou, poněvadž na konci programu, když ho chcete spustit, ho musíte zkompilovat. Tuto vlastnost má editor Pascal ED, který Vám také usnadní o hodně práci, protože základní příkazy máte napsané v levé části editoru. Stáhnout si ho můžete na www.stahuj.cz nebo na stránce www.gymnazium-kadan.cz v rubrice download ve freware programech, kde si rovněž můžete stáhnou další editor Pascalu - Dev-Pascal, který Vám i vyhledává chyby, které jste ve zdrojovém kódu udělali, což Pascal ED nedělá. I přesto Vám ale budu popisovat práci jen v Pascal EDu.

Obecný úvod do prostředí Pascalu

Několik za sebou jdoucích příkazů, které dohromady dají daný program se nazývá algoritmus. Je to postup,pomocí kterého můžeme vyřešit zadaný problém. Činnost, při které je vstupem algoritmus a výstupem je nějaký program se pak nazývá programování.

Pascal je tvořen:
   a) písmeny - anglická abeceda: A…Z, a…z
   b) číslicemi - 0…9 (arabská), 0…F (hexadecimální)
       -POZOR, desetinná místa zapisujeme 1.0, ne 1,0, tzn., že je zapisujeme pomocí tečky
   c) můžeme používat i ostatní znaky ASCII tabulky, což je tabulka, ve které je kó všech znaků klávesnice (například & je “alt gr+c” atd.)
   d) pascal obsahuje tzv. vyhrazená slova (v Pascal EDu jsou vyznačena fialovorůžově), jsou to slova, která mají daný určitý význam a nemůžou se tak jmenovat například proměnné, o kterých si řekneme až později, například BEGIN, END, IF, THEN, ELSE, FOR, WHILE, REPEAT, UNTIL, TO, DOWNTO, DO, TYPE, PROGRAM, CONST, NOT, AND, OR, VAR, USES, ARRAY, STRING

Identifikátory jsou prvky, které slouží k identifikování, tzn, k poznání a rozeznání programu. Mohou tím být například proměnné. Nyní Vám povím, jak je zapisujeme.
   a) skládá se z číslic (0…9), písmen (A(a)…Z(z)) a z podržítka (_)
   b) číslicí však identifikátor nesmí začínat
   c) není rozdíl mezi velkými a meti malými písmeny
   d) identifikátor nesmí být totožný s vyhrazeným slovem
   e) stejným identifikátorem nelze označit dva a více objektů

Při zápisu složitějších a hlavně delších a náročnějších programů je dobré si zapisovat do programu různé nápovědy, komentáře a jiné. Říkáme tomu poznámky. Ty se mohou zapsat:
   a) {poznámky}
   b) (*poznámka*)