V dnešním článku se Vás pokusím seznámit se základními datovými typy programovacího jazyka Pascalu a na základě toho si uděláme malou kalkulačku.Proměnné

Pokud je mezi Vámi někdo, kdo neví, co je to PROMĚNNÁ (což si nemyslím), tak pro ty se to tu nyní pokusím v několika málo větách osvětlit.
   Proměnná je písmeno, číslo nebo soubor písmen, rovněž označován jako řetězec písmen (slovo), které nemá přiřazenou hodnotu, tj., že pokud spustí program jiný člověk, bude program pracovat s jinými čísly. Proměnné se můžou měnit, proměňovat své hodnoty. Například u kalkulačky někdo napíše číslo 1 (uloží se například do proměnné “a”) krát číslo 50 (uloží se například do proměnné “b”), ale někdo napíše 789 (uloží se do proměnné “a”) krát 456 (uloží se do proměnné “b”) a každé z čísel má úplně jinou hodnotu a program pak pracuje právě s číslem, které uživatel zadal a které se zapsalo do určité proměnné.
   Všechny proměnné zapisujeme pod vyhrazené slovo VAR (=variable => proměnné). V aplikaci Pascal ED jsou ihned po spuštění zapsány a určeny (=deklarovány) proměnné: S, I, B a CH. Za nimi je vždy dvojtečka a za nimi nějaké názvy, konkrétně STRING, INTEGER, BOOLEAN a CHAR. To jsou datové typy.

Datové typy

Každý proměnná musí mít vždy určeny dvě vlastnosti, a sice počet hodnot, které daná proměnná připustí (ne všechny mohou pracovat s čísly například 1000, některé jen s čísly do 255 (čtěte dále)) a počet operací. Tyto dvě vlastnosti nám nastavují, deklarují právě DATOVÉ TYPY, ty se dělení na ordinální a na neordinální typy.

ORDINÁLNÍ DATOVÉ TYPY se vyznačují tím, že jejich hodnoty jsou uspořádány podle velikosti od nejmenšího po největší, například 1, 2, 3…255, tedy počet hodnot každého datového typu je nám znám.

NEORDINÁLNÍ DATOVÉ TYPY se chápou jako takové typy, jejichž všechny hodnoty nelze zapsat na ose čísel, například desetinná a racionální čísla.

Dále Vám zde uvedu ordinální datové typy a jejich rozsah, tzn. čísla, se kterými umí jednotlivý typ pracovat: byte (0…255), word (0…65535), shortint (-128…+127), integer (-32786…+32767), longint (-2178483648…+2147483647).
   Znamená to, že pokud posléze budeme dělat kalkulačku a proměnná “a” s proměnnou “b” budou datového typu shortint, s rozsahem od -128 až po +127 a za “a” dosadíme 50 a za “b” rovněž 50 a budeme to násobit, tak vyjde hloupost, protože výsledné číslo musí být menší nebo rovné 127 a musí být větší nebo rovné -128, no a 50X50 je 2500, takže nám vyjde nesmysl.

   Datový typ logických hodnot

Existují dvě logické hodnoty, a to TRUE (pravda) a FALSE (nepravda, lež). Datový typ, jenž tyto dvě hodnoty používá nazýváme BOOLEAN. Je to normální datový typ, jako například integer, ale boolean může nabývat pouze dvou hodnot, a sice 0 a 1, kde 0 je false a 1 je true. Na základě toho se pak odvíjí několik funkcí a programů, například je-li pravda, že proměnná “a” je větší než 5, potom se provede následující. Pascalsky Vám to ukážu až později.

   Datový typ ZNAK

Datový typ ZNAK pro účely, kde budeme používat poze jedno písmenko, či pouze jednu číslici, například u nějakých kvízů, kde si máme vybrat správnou odpověď, tak stiskneme buď A, B, C nebo D a slouží nám k tomu jen jeden znak, jen jedno písmenko. Takový datový typ se nazývá CHAR. Jednotlivé znaky tohoto typu pak zapisujeme v těle programu do apostrofů, například ‘a’: begin…

Stejně jako jsem předtím uváděl ordinální datové typy, tak zde nyní uvedu neordinální datové typy s jejich rozsahem. Ten však nelze zapsat normálně a tak bude uveden v mocninách. Pokud tam bude například číslo 10 a nahoře bude číslo 5, tak to bude číslo 10X10X10X10X10 (pětkrát vynásobena desítka), což je 100 000. Pokud tam, bude číslo 3X10 a nahoře bude 5, tak to bude 3X10X10X10X10X10 (opět 5X vynáspbena desítka sama sebou), což je 3X100 000, což je 300 000. Tady jsou: real (2,9X10 na -39…1,7X10 na 38), single (1,5X10 na -45…3,4X10 na 38), double (5,0X10 na -324…1,7X10 na 308), extended (největší datový typ: 3,4X10 na -4932…1,1X10 na 4932), comp (-2 na 63+1…2 na 63-1).

A jak vůbec datové typy zapisujeme? Následovně: proměnná+dvojtečka+datový typ+středník!!!   KAŽDÝ PŘÍKAZ MUSÍ BÝT ZAKONČENÝ STŘEDNÍKEM!!! Pokud máme více proměnných stejného datového typu, napíšeme je za sebou oddělení čárkami:

var
  a,b,i:integer;
  ch,p:char