Nikdy jsem smyslem pro toleranci druhých zrovna nepřeplýval, přesto jsem byl schopen druhé chápat, porozumět jim a případně přejít jejich chyby. Tyto schopnosti jsem ztratil a každým dnem jsem čím dál tím víc radikální, netolerantní.

Mám problém vycházet s lidmi. Netoleruji jejich chyby a nedostatky. Ačkoliv nikdo nemůže změnit své genetické předpoklady, každý má možnost změnit své chování a pokud někdo není ochoten se změnit, nemám si s ním co říci - nemá žádné hodnoty, které by mi imponovali a měl bych je respektovat. Nemluvě o inteligenci, jež bohužel drtivá většina dnešní “uřvané” mládeže postrádá. Ti nevychovaní, hrubí, adolescentní spratci jsou mi odporní a pohrdám jimi.

Nehodlám brát ohledy na osoby, které k ”úspěšnému” životu nepotřebuji, a které mi pouze přidělávají práci. Nejsou schopny pochopit ani základní výtky. Pokud je nazvu “debily”, kterými bez diskuze také jsou, místo aby mi poděkovali a zamysleli se nad sebou samými, mají plnou hubu keců, přesto nedokáží zformulovat ani jediný, kvalitní argument, který bych nemohl - nedokázal dementovat. Nejsou ani schopné říci, proč těmi debily nejsou a místo toho začnou slepě napadat bez schopnosti kvalitní, asertivní diskuze.

Právě schopnost vést kvalitní diskuzi na úrovni, je klíčem k pochopení a dobrání se k závěru, případně kompromisu.

Nemají u mě šanci uspět osoby vulgární, nevyrovnané, nepečlivé a zejména nedochvilné. Nedochvilnost je téměř nejhorší lidská vlastnost, která je mi skutečně odporná. Nedochvilné osoby snad mají natolik vysoké sebevědomí, že v domění své nepostradatelnosti přichází na domluvené schůzky pozdě. Copak jsem nějaký malý harant, který se bez nich neobejde a musí na ně čekat? Právě naopak, mají přijít přesně, případně přijít i dříve, neboť oni něco potřebují, a JÁ jsem si našel volnou chvilku abych jim pomohl a poradil. Pokud kdokoliv není na místě předem domluveném v čas, počkám pět minut a následně odcházím s tím, že této osobě nevěnuji ani pět minut ze svého dalšího času.

Pečlivost je schopnost dovedení práce k dokonalosti. Dokonalost chápeme jako situaci, kdy není potřeba nic měnit, přidávat ani ubírat. Když tedy začnu na něčem pracovat, dotáhnu to k dokonalosti. Neodbydu to. A pečlivost postrádám u valné většiny lidí, které znám.