Kapitola 12. Průser

Ráno jsem se probudil jako první. Podle hodin bylo sedm ráno. Dana ležela vedle mě. Potichu jsem se zvedl, oblík se a odběhl do sprchy. Pak jsem zkontroloval hostovský cimry. Nikdo už tam nebyl. Jenom doufám že všichni měli moc velkou kocovinu na to, aby si všimli s kým tam ležím, nebo se můžu prohlásit za vodepsanýho děvkaře.. Seběhl sem dolů a vyhodil použitý kondomy. Dana ještě sladce spala. Chtěl jsem jí probudit nějak hezky a tak sem následoval příkladu americkejch bijáků a šel jí udělat vajíčka se slaninou, topinkou a 100% pomerančovým džusem. Nakonec sem vyštrachal nějakej tácek a pomalu našlapoval do obýváku. Najednou zazvonil telefon. Opatrně sem položil tác na menší stolek a zvedl mobil. “Jo?” “Čau Icy, jak to de?” ozval se ze sluchátka Danek. No do prdele.. “Čau Dane.. Jo, de to.” “Jak dopadla párty? Kde je Dana?” zajímalo ho. “Dana? No… ta tady přespala…” “Je v pohodě? Vzkaž jí že se moc omlouvám, musel sem za.. No, jednou zákaznicí.” “Nepovídej, Dana tvrdila že de o přítelkyni.” Sem já to ale upřímná svině. “No dobrá, je to moje nová koc. Doufám že to Daně moc neublížilo.” “Moc ne, přežila to, dokonce si z toho něco odnesla. Já vlastně taky.” zasmál sem se. “Co? Jak to myslíš?” “Měj se Dane, už musim jít.” “Počkej I..” Zavěsil sem. Kdybys jen věděl Dane.. Nebo spíš ne.. Vzal sem do ruky tácek a po špičkách vešel do obýváku. “Hádej kdo ti udělal snída..” zasekl jsem se. Na uklizený sedačce seděla Dana a přežvykovala kornflejky. “Brý ráno. Nechtěla sem tě rušit u telefonu, tak sem si udělala snídani, nevadí to?” Povídal sem se zklamaně na tác, na kterým sem si dal tolik záležet. “To mělo bejt pro mě?” řekla Dana a překvapeně koukala na tác. “No původně mělo.” řekl jsem odevzdaně a položil ho na stolek před gaučem. Sedl jsem si vedle ní a zakousl se do jednoho křupavýho toustu. “Včera to byl mazec, netušil sem že příjde tolik lidí.” řekl jsem po chvíli ticha. “Jo, ta párty byla báječná.” přitakala Dana. Najednou mi bylo nějak úzko. Tušil jsem že se ode mě něco očekává, ale za boha sem netušil co. Najednou mi došlo, že i kdybych řekl něco blbýho, může mi to bejt jedno, pořád sem miloval Kristýnu. “Večer byl ale nejlepší. Díky, bylo to fakt úžasný.” řekl sem nakonec. Dana zčervenala. “To jo.. Hele, možná sme spolu spali, ale… myslim jako že mezi náma.. nečekáš něco, nebo jo?” vyskoukala ze sebe. Spadl mi kámen ze srdce, čekal sem že to budu muset říct sám. “Popravdě ani ne. Přestože tě jistým způsobem mám rád, nepočítám že mezi náma něco bude. A ty?” “Já? Ne, to ne. Já nic..” řekla rychle a polila svoje nahý tělo mlíkem. Rozesmál sem se. “Počkej, utřu ti to.” řekl sem a natáhl se pro ručník. Dana zčervenala. “Co je? Myslíš jako že sem tě ještě neviděl nahou?” Konečně z ní opadla trochu studu a zasmála se. “No to viděl a možná víc než sem plánovala, ale dík, utřu se sama.” řekla a vzala mi ručník. Zamumlal sem něco o holkách co neuměj ocenit snahu jejich milenců a odešel sem na terasu. Venku bylo moc hezky, léto hřálo ze všech sil. Jako kdyby mi tím chtělo naznačit ‘Tohle je tvoje šťastný období, počkej si až se něco posere’! Jo, čekal sem to. Věděl sem že je to všechno až podezřele klidný a že se něco co nevidět pokazí a zničí mi to náladu na dalších pár dní. Ale právě v tu chvíli sem si nemoh stěžovat. Seděl sem v tílku a trenýrkách na pohodlný sedačce, hřálo na mě slunce, akorát sem přišel o panictví, byl sem zazobanej až za ušima a měl sem ve svý moci jednu šikovnou bouchačku. Jak sem tak ležel, přál sem si aby to bylo navždy. Možná to nebyl právě život teenagera na útěku jakej sem si představoval, ale nestěžoval sem si. Přespávání v krabicích, žebrání drobáků a stopování aut sem bohudík přeskočil. Vedle mě se objevila další židle na kterou si sedla Dana. Pro změnu oblečená. “Je krásně, co?” “Může bejt krásněji. Kdy se vracíš?” Dana se na mě podívala. “Vyspali sme se spolu a chceš mě vykopnout?” Byl sem na řadě s potrhlým smíchem. “Vůbec, jenom by mě zajímalo jak dlouho si budu užívat tvý božský přítomnosti.” Byla to ostatně pravda. “No do tý doby, než si pro mě Danek nepřijede.” uvažovala. “Tak ho něčím zaměstnáme a ty tady budeš dýl.” navrhl sem. “Hlupáku,” rozesmála se. “A co bych asi tak nosila na sobě? Pořád ty samý věci, který sem měla včera?” “No.. buď budeš chodit nahá,” protáhl sem -Dana mě praštila do ramene-. “Nebo ti prostě nějaký koupíme.” Moje nová milenka se připravovala k další dobře mířený ráně, když jí povadla ruka. “To jako rande v obchoďáku? Chlapče, to ti nedoporučuju, můj vkus by tě přived na buben.” Otočil sem se k ní a políbil jí rameno, pak bradu a nakonec rty. “Sem ochotnej to risknout.” Podívala se na mě zkoumavým pohledem. “Seš si jistej že mezi náma nic není?” “Promiň, já neodolal.” řekl sem s úsměvem. Otočili sme se každej zpátky na záda. “Je sice pár hadrů na který si brousim drápky už pár dní, ale na ty bys asi neměl.” Kdybys jen věděla jak moc se mýlíš.. “Zkusíme to, sem celkem dobře zajištěnej. A kdyby ne, tak se někde oběsim a ty zbytek zacvakáš z mý životní pojistky.”

Nakoupit sme byli, Dana si vybrala snad ten nejdražší Street Wear kterej sem kdy viděl, ale šlušel jí natolik, že sem byl ochotnej proflákat na jednom výletě do pražskýho superobchoďáku celej tisíc euro. Odměna byla sladká, hodně sladká. Odvděčila se mi v posteli Fuckerovo rodičů. Pokoušeli sme se o orální sex. Dana byla trochu zkušenější než já, udělala mě do několika minut. Ale dělat to dívce vyžaduje trochu zkušeností, který já sem postrádal. Bohudík, že Fuckerovo táta nebyl moc sexuálně činnej a jeho matka byla nadržená. Použili sme její náčiní a zkoušeli jaký reakce bude mít Danino tělo. Nejlíp neocenila žádnýho z výběru robertků, ale takový divný vajíčko, na kterým se dá zapnout vibrace a taky můj jazyk. Netušil sem jak probíhá dívčí orgasmus, takže když vybuchla, překvapilo mě že z ní něco vyteklo. Na ochutnávku bych to zařadil jako specialitky do restaurací - ale to by si to každej zákazník musel obstarat sám. Mám takovej pocit, že ta odměna za ten litr stála.. Od toho dne uběhlo pět dní, plnejch sexuálních radovánek s mojí novou milenkou. Všechno bylo až báječně monotónní, měl sem plný zuby toho, jak na mě furt někde něco vybaflo a já se musel zhulit abych to přešel. Několikrát se stavila Kristýna, tak jsme museli (oblečeni) vyjít ven a poslouchat její stížnosti na rodiče, psa, rodiče, kamarádky, rodiče, sourozence, rodiče a nudu. Po pěti dnech přijel Danek. Danina rodina o ní měla strach i přes jejich pravidelný telefonní hovory o sedmý hodině. Takže přijel autem, proběhlo smutný loučení, uteklo mi pár slz a Dana odjela do toho Zapadákova. Na druhou stranu sem se s ní tam měl sejít co nevidět. To byl alespoň náš plán. Večer sem se vracel domů z jedný párty v Kolech. “Tome!” slyšel sem dívčí zavolání. Byla to Kristýna. “Kam to deš?” “Ale.. byl se na párty. V Kolech.. Co tady děláš v devět hodin a třiadvacet minut?” zeptal sem se po prostudování svejch hodinek. “No byla sem s košem a tak mě napadlo že tě půjdu pozdravit.” usmála se. Měla růžově namalovaný rty a voněla drahým dámským parfémem. Byla ale moc hezká. Jestli ona šla s košem takhle oblečená, tak bych měl na hajzl chodit s mentolkama a řetězama.. “Aha.. No, nepůjdeš se mnou?” navrhl jsem. Kristýna přikývla. Skoro mi připadalo že po mě něco chce. Po cestě jsme se bavili o párty, Kolech a spoustě jinejch věcí. Něco s ní bylo, protože zaujatě poslouchala, občas pokývala hlavou a ač to vypadalo že jí to zajímá, jenom to předstírala. Když jsem konečně domluvil o tom, kolik možností stát se členem Kol existuje, Kristýna mi položila zásadní otázku. “Hej, Tome, Dana je tvoje holka?” odvrátila zrak a zrudla. Co jsem měl odpovědět? “Není, jenom jsme spolu… trávili čas, to je všechno.” “Fakt?” Pořád se na mě nekoukala a její obličej byl stejně rudej jako předtím. “Jo, přesně tak. Nic mezi náma není.” Kromě šprcgumy.. Kristýna konečně zvedla pohled a usmála se. “Tak jo.” Zatím jsme došli k vratům od mé usedlosti. “No tak ahoj..” řekl jsem a otočil se k odchodu.

 Najednou ve mně ale převládl mužskej pud, otočil sem se na odcházející Kristýnu a řekl: “Počkej, nechceš zaskočit na skleničku vína?” Chtěla. Ze skleničky se stala flaška, pak dvě a nakonec, zjihlí alkoholem jsme se odebrali do jedný hostovský cimry, kde jsme měli v plánu pokračovat ve zkoumání ženského těla. Co dodat? Kristýna byla rozhodně mladší, než Dana. Byla míň vyvinutá, zato mnohem nevinnější. Hnán inspirací z filmů Fuckerovo fotra sem nejdřív sjel k jejímu klínu, kterej voněl velmi vzrušující a exotickou vůní. Párkrát jsem si líznul a pak odvážněji pokračoval dál. Očividně se jí to líbilo. Když sem se jazykem chtěl dostat hloub, uvědomil sem si že mi Kristýna v něčem lhala. “Heleď, neříkalas náhodou že už nejsi panna?” Kristýna se jenom zasmála, objala mě svýma nohama a přitlačila k rozkroku. Po chvilce orální práce byla řada na Kristýně. Vzala moje kopí do ruky hodně nezkušeně, což mě nečekaně napružilo. Nejdřív ho začala líbat, pak lízat a pak sem se konečně dostal do jejích teplých úst. Byla hodně nezkušená, ale já se za sexuálního profesionála taky nemohl považovat. Nakonec jsem jí těsně před výbuchem zastavil a znovu se ponořil do jejího klína. Když sebou házela jako ryba na suchu, vzal sem si kondom a pomalu jsem začal vjíždět dovnitř. Byla neuvěřitelně jiná, než Dana, mnohem užší a čerstvější. Když sem narazil na odpor, zašeptal jsem ať se nebojí, že to bude trochu bolet. Ona opáčila že to ví a ať pohnu tou prdelí nebo se oblíkne a odejde. Natáhl sem se jako na pružině a zajel do ní až po kořen. Připadal sem si jako dobyvatel, kterej navštívil prostory, kde nikdo nikdy ještě nebyl. Nebo si tak alespoň připadal můj pták. Šoustali sme jenom chvíli, než sem se zastavil. Slyšel sem zvuky, který rozhodně nevydávala Kristýna ani já. Bylo to odemykání dveří. Kristýna hrůzou zkoprněla. Vyndal jsem ho, sroloval sem kondom, oblíkl si kraťasy, pro jistotu sem sbalil i bouchačku Fuckyho fotra a vydal se na průzkum. V prvním patře nikdo nebyl, ale když sem scházel dolů po schodech, všiml sem si jak se klika u hlavních dveří křečovitě pohybuje. Někdo nejspíš hlídal kdy odejdu a nevšiml si, že sem se vrátil. Pak vyšel z úkrytu a chtěl to tady vykrást. Nabil sem pistoli a nebojácně sem namířil na dveře. CVAK! Dveře sebou přestaly cukat a klika se hrůzostašně počala stahovat dolů. Pak dveře zlomyslně zavrzaly a otevřely se. Vrhly dovnitř pruh měsíčního světla, ale na mě nedopadl, stál sem ve stínu. Uviděl sem stíny tří osob. “Pššt, držte klapačky. Nevim jestli je doma.” šeptal první stín klučičím hlasem. “A kde sou ty prachy?” zašeptal druhej stín, taky kluk. “Nevim,” říkal první. “Ale sem si jistej že je má, viděl sem jak platí z celýho balíčku euráčů, bude toho mít dost. Jenom si vem kolik asi stojí tady bydlet.” “Tohle je špatný, kucí, to je fakt blbý.” řek třetí hlubokej hlas, patřil holce. Ten třetí mi byl nějak povědomej. “Drž hubu, chceš si ještě šlehnout nebo ne?” Dveře se zavřely. “Nevypadá že je doma.” řekla ta holka. Někdo rozsvítil baterku. Volnou rukou sem se natáhl a rozsvítil hlavní světlo. Kdo by to byl řekl! Jitka, ten pankáč a ten neonácek z párty. Jitka se vzpamatovala jako první, otočila se na mě, zkoprněla a začala natahovat ruku k pankáčovi. Pomalu sem zavrtěl hlavou a pokynul pistolí. Pochopila a stáhla jí. “Hej kdo tady rozsvítil?” řek neonácek a koukal se na opačnou stranu. “To budu já?” ozval sem se. Všichni tři se na mě s úděsem podívali a lekli se. První se vzpamatoval neonácek. “Lidi ta není pravá, serte na to.” Jako na povel se všichni uklidnili. Neonácek udělal první krok vpřed. “Mladej, dej sem tu hračku a uklidni se.” Nabil sem jí. “Co kdybych ti ustřelil koule?” řek sem naprosto klidně. Byl sem jako obvykle, zmatenej. Kde se ve mně brala ta jistota že se mi nic nestane? Neonácek se zastavil, ale jen na chvíli, pak vytáhl nůž a natáhl ho směrem ke mně. “Nehraj si na tvrďase s nějakou kuličkovkou. Já ti nechci ublížit. Přišli sme si udělat menší půjč..” PRÁSK! Stiskl jsem spoušť a první výstřel se trefil přímo do stehna. “Vypadá to hodně jako hračka?” Nenonácek řval a válel se po zemi. Namířil sem hlaveň na jeho plešatou palici. “Ještě jeden skřek a strefim ti to mezi oči.” Neo se pousil zjišit jak to šlo, ale vzlykům se neubránil. “Ty.. TY..” Pankáč šílel. Vytáhl nůž a rozeběhl se na mě. “Tys střelil Pavla!” zaburácel. PRÁSK! Strefil sem se do kolena. Ta bolest musela bejt dost silná, počítám že sem mu rozdrtil kloub. Pankáč totiž řval ještě víc než neo. “Ještě jeden skřek a víš co udělám.” řek sem. To sem nebyl já, to bylo něco co za mě mluvilo a mačkalo spoušť. Pak sem hlaveň namířil na Jitku. Myslel sem si, že se vzdá a uteče, ale v Jitčině očích sem viděl něco nepředstavitelnýho pro tu chvíli. Naději. S třesoucí rukou sebrala z podlahy oba nože. “Jitko..” řek sem potichu. Ona ale oba nože zvedla a namířila je přímo na mě. “Jitko nedělej pičoviny…” řek sem pomalu. “Promiň Icy..” řekla ona. A vrhla na mě jeden nůž. Letěl úplně mimo. Znova sem nabil bouchačku. “Jitko já to nechci udělat.” Jitka se ale tvářila odhodlaně a ten nůž po mě hodila dost přesně. Udělal sem kotrmelec, vyhnul se mu a vzápětí vystřelil. PRÁSK! Střelil sem jí přímo do břicha. Začala rychle týct krev. “Díky..” zašeptala a svalila se na zem. Chvilinku sem jen tak stál, než mi došlo co sem provedl. “Já.. zabil člověka.. TO NE!” zařval sem a skočil pro telefon. Zavolal sem sanitku. Pak mi došel ten smutnej fakt. Najdou mě tady nad třema postřelenejma tělama, zavolaj poldy a.. A sem v píči! To se nesmělo stát! Rychle sem zahodil pistoli o okna. Jenže tam by jí našli. Tak sem pro ní běžel a chtěl jí dát mezi ty tři. Ale co otisky? Nakonec sem jí sbalil, venku omyl v bazénu, bleskově sem běžel nahoru si sbalit svoje hadry a prachy, omluvil sem se Kristýně a nasedl na motorku, kterou sem našel v garáži. Netušil sem jak to dopadne s Jitkou a ostatnína, ani s Kristýnou. Třeba bude proti mě vypovídat. Nevěděl sem ani co bude se mnou. Hlavou se mi honila jenom jedna myšlenka. Musim zdrhnout, co nejdál a co nejrychleji!

Pozn. Autora:
Hej, zdravim vás všechny. Tak je to tady! Léto! Sluníčko hřeje, dokonce i pálí, voda se začíná oteplovat, koupáky a kempy začínaj praskat ve švech a já, milí čtenáři, taky beru roha. Kam? No v neděli 6.7. beru roha do Kořenova na tábor, kde si užiju společnost chytrejch lidiček z Menzy a pak 8.8. vám zdrhám na Šumavu na dva týdny. Takže z toho (a ještě z názvu článku) vyplývá, že si přes prázdniny dávám pauzu s publikací. Snad sem to usekl dost rafinovaně na to, abyste si lámali hlavu s dalším dějem a zároveň byli uspokojeni s tím, co jsem vám předhodil. Tak si užijte prázdniny, snad na vás v září nezapomenu.
                                          Vašek Sláma

Joint díl 1..
Joint díl 2 ..
Joint díl 3..
Joint díl 4..
Joint díl 5 ..
Joint díl 6..
Joint díl 7..
Joint díl 8..
Joint díl 9..
Joint díl 10..
Joint díl 11..
Joint díl 12..
Joint díl 13..
Joint díl 14..
Joint díl 15..
Joint díl 16..
Joint díl 17..
Joint díl 18..
Joint díl 19..
Joint díl 20..
Joint díl 21..

Tagy | Joint, Story Icyho Killera