V týhle pozici mě uviděla Kristýna. “Ty seš ale cvok.” zamumlala s úsměvem. “Jo, to sem, na mě pozor.” zamručel sem naoko. “Nechtěl by ses usušit?” Podíval sem se na svý zmáčený hadry. “Nechtěla bys to ze mě sundat?” navrhl sem jí s lišáckým úsměvem. Kristýna se začala smát. “Ty seš ale magor. Di se radši převlíknout.” navrhla laskavě. Pokynul sem prstem aby na mě počkala a bleskem upaloval do Fuckerovo pokoje. Na terase pořád seděl Vláďa na tom samým místě a o něj byla opřená nějaká blonďatá kočka. Z koupelny vyběhla partička lidí ve spodním prádle - holky dokonce nahoře bez - a mířili si to do jedný hostovský cimry. Bleskem sem otevřel Fuckerovo pokoj, zamumlal “Soráč!” když se od sebe vyděšeně odtrhla jedna dvojice ve Fuckyho posteli, sebral tričko, tepláky a mikinu a vypadl ven. V rychlosti sem se převlík a zdrhal před dům za Kristýnou. Kdo by to byl řekl, nebyla tam. Začal sem běhat kolem ale nikde sem jí neviděl. Nakonec sem to vzdal a sedl si na schody. Ta párty byla bezvadná, lidi jí milovali. Teda alespoň na to vypadali. To byl můj cíl. Nebo snad ne? Chvíli mi trvalo než sem se zvedl a šel oblídnout prostor. Kolem bazénu byla spoušť. Na břehu stáli opilci a házeli dolů opilý holky. Energie kterou sem dostal když přišla Kristýna mě pomalu začala opouštět. Dobelhal sem se do altánu. Seděla tam Jitka, nějakej opiercingovanej pankáč, černovlasem emouš a plešatej chlápek s breljema. Všichni se shejbali nad zapalovačem nad kterym si drželi lžičky. “C-tady děláte?” vysoukal sem ze sebe. Jitka se na mě podívala vynervovaným pohledem. “Icy di do háje.” řekla. Měla najednou o něco jemnější hlas. Zamilovaně se koukala na rozpálenou lžičku kde se vařilo něco bílýho. Pochopil sem co to dělaj až ve chvíli co ten pankáč vytáhl jehlu. “Vy si tady pícháte crack?” zamumlal sem. “Co je ti do toho, ty fakane?” vyjel ten plešatej. Trochu sem se probudil. “Tohle je moje párty, já to tady pořádám a bude to na mě když se vám něco stane. Tolik mi do toho je, ty neonácku.” zavrčel sem. Pleška na mě vykulil oči a natáhl se k opasku. “Kájo, nech ho.” řekla Jitka slabě. “Hele Icy, my tohle potřebujem.” obrátila se na mě. “Ty to nechápeš, my už jinak nemůžem.” Začínala mi bejt tak trochu zima. “Estli se mu to nelíbí…” zahučel Emouš. “Můžem jít jinam.” “No nelíbí se mi to, dyk na to jednou chcípnete.” namítl sem. “Víš, to by hromadu věcí ulehčilo.” ozval se ten pankáč. “Tady nás nikdo nechce, chápeš? Nikdo nás nemá rád, dokonce ani naši rodiče.” Neonácek se na mě pořád vražedně koukal ale z jeho pohledu sem pochopil že je na tom stejně. “Zabíjej abys přežil. A když nechceš zabíjet, hehe…” pozvedl svojí lžičku. “Tak se sjeď.” “Měl bys jít, Icy.” zahučela Jitka a vytáhla svojí jehlu. “Jitko…” V tu chvíli se ve mně probudil ten odpor k feťákům. Ale THC v mý krvi mě k nim tak trochu řadilo, ne?

Pomalu sem zakroutil hlavou a dal se na cestu zpátky k domu. Přešel sem k bazénu. Někdo právě udělal trojtý salto do vody z břehu a sklidil za to ohromnej potlesk. Obešel sem bazén a uviděl nějakou moc hezkou holku, jak se líbá s nějakým klukem. Chvíli sem mu záviděl, říkal si Kéž bych s Kristýnou dopadl podobně. Choutky mě přešly ve chvíly, kdy holka zavrtěla hlavu a já přes sametové vlasy poznal Kristýnu. Zabolelo mě u srdce, ale vzhledem k tomu jak sem byl namol a zhulenej, ani mi to nepřišlo. Možná to ani nebyla Kristýna. Šel jsem dál, moc jsem toho nevnímal. Hudba řvala na plný koule i v prostorech bazénu. To se nedalo vydržet. Sed sem si venku na schod pod křovím a chvíli tupě zíral do země. Pak se za mnou ozval dívčí hlas. “Počkej, přece to neuděláme tady. Někdo nás uvidí.” “Sme hnedka vedle křoví!” poznamenal chlapeckej hlas s náznakem vzrušení. Pak následovalo akorát tak hihňání. Zved sem se a odešel. V polovině cesty sem se poblil. Do nějakejch kytek. Chvíli sem zvracel a tak se zvedl. Bylo mi o něco líp. “Čau sekáči.” ozvalo se nade mnou. Podíval sem se vzhůru a čekal vzkaz od Boha. Na verandě ale namísto jednookýho trojůhelníku stála Kristýna. “Kam ses to poděla?” zeptal sem se ještě nezelenalej. “Byla sem na hajzlu.” odpověděla se smíchem. “Co tam?” položil sem naprosto blbou otázku. Kristýna trochu zčervenala. “Dívčí problémy, magore.” “Soráč.” zahučel sem. “Nechceš si zatancovat?” “Do tohohle fakt ne.” řekla Kristýna. Zaposlouchal sem se, hráli Kabáti. Kdo tam kurva hodil Kabáty?? “Tak ne… poď se projít.” navrh sem. Kristýna se rozhlídla a pokrčila rameny. “Jasně, proč ne.” Odložila svůj kelímek a přešla ke mně. Šli sme pomalu směrem k bance. “Není to špatnej mejdan.” řekla pomalu. “Dík..” “Hmm. Neřeks mi o sobě ale pravdu, že ne?” Překvapeně sem se na ní podíval. “Jak..” “Mluvila sem s Dankem.” prohodila. “Tak co? Řekneš mi pravdu?” Vydechl jsem. “Když mi řekneš všechno o sobě..” “Tak jo. Jmenuju se Kristýna Novotná. Mám jednu malou ségru, bydlím pár bloků odsud, kouřit a pít sem začala před rokem, nejsem panna a mám malý tetování na levý půlce. Uvidíš ho až ukážeš, že seš toho hodnej,” dodala když uviděla můj dychtivej pohled. “Teď ty.” Odvrátil jsem pohled. “Jmenuju se I.. T-Tomáš Padáček. Je mi 15. Nemám sourozence a bydlím asi sto kilometrů odsud, v malý prdeli světa jménem Kadaň. Já.. Nežiju s rodičema, nevim kde sou, donedávna mi babička vykládala že je táta ve vězení a mamka v blázinci, ale zjišťoval sem a nejsou. Takže mě vychovala babička s dědou. Děda ale dostal před nedávnem infarkt. Omylem sem se dostal do špatný party a začal s chlastem a drogama. Přitom sem se zabouch do holky který se říkalo Petra Gee. Ale ta se jednou sjela kokainem a skončila v Motolu. Zanedlouho sme objevili mrtvýho dealera heráku s velkým balíkem toho svinstva. Sjeli sme se ale pak nás začali sbírat poldové. Akorát sem utek s penězma toho dealera a zdrhl jsem sem - tohle východisko mi nabídl Fucker. Petra mi dala košem. Tady sem potkal tebe a..” podíval jsem se na její šokovanou tvář. “Asi sem se do tebe zabouch,” řek sem a zrudl jako rak. Během dvou dnů sem se vyznal z lásky dvou holkám.. To bude asi tím chlastem..

Kristýna se zastavila a sedla si na kámen, kterej stál u příjezdový cesty. “Ty vole… To si děláš prdel? Ty kecáš, já ti nevěřim!” řekla a vstala s mnohem větší razancí než jakou sem čekal. Překvapeně sem se na ní podíval. “Co je na tom neuvěřitelnýho? Teda ne že by se to stávalo denně každýmu puberťákovi, ale na druhou stranu sem přece neudělal nic světobornýho.” Kristýna se na mě podívala s jiskřičkama v očích. “Tys vyrůstal bez rodičů, okrad nějakýho dýlera a zdrhl z domu přes sto kiláků?” Musim se pořád opakovat?? “Jo…” řek sem opatrně a přemítal jestli na mě bude řvát něco o pravidlech nebo jestli mi jednu flákne. “To je ÚŽASNÝ!” výskla. Co? “Ty seš rebel, Tome!” Co?? “Ty musíš bejt magnet na holky!” Znělo to pěkně od holky po který sem momentálně jel. “Kdyby mě měla ráda jen jedna, bohatě by mi to stačilo.” usmál sem se. Ta jedna se na mě zkoumavě podívala jejíma modrejma kukadlama. “Koliks měl holek Tome?” Začal sem počítat na prstech a došel k nezaměnitelnýmu faktu. “Žádnou.” Kristýna se usmála. “To je dobře, protože kdybys nějakou měl, tvoje chování by se už nedalo omluvit.” To sem nepobíral. “Moje chování?” divil sem se. “Jo, tvoje chování. Chováš se jako pako. Copak nevíš jak se chovat k holkám?” To existujou pravidla jak se chovat k holkám?? Pomalu sem zavrtěl hlavou. “Můžu bejt tvoje učitelka.” špitla nesměle. Udiveně sem se na ní podíval. Tak rychle změnila chování… “A jak bys mě chtěla učit?” zajímalo mě. “Snad tak, abys neskončil jako padesátiletej panic.” usmála se ještě víc. Úsměv jí moc slušel. “Tak jo Kristýno, buď moje učitelka.” řekl jsem a nasadil nezaujatý pohled. Kristýna se zvonivě zasmála. “Počkej tady.” řekla a odběhla. Sed sem si na kámen, ne kterým předtím seděla ona a podíval se na hodinky. Devět večer. Venku bylo ještě relativně světlo, ale už se začínalo ochlazovat. Měl jsem na sobě kalhoty a lehkou bundu, takže sem zrovna nemrzl. Podíval sem se na oblohu, kde se pomalu začínaly objevovat hvězdy. Tohle bude dlouhá noc…

Joint díl 1..
Joint díl 2 ..
Joint díl 3..
Joint díl 4..
Joint díl 5 ..
Joint díl 6..
Joint díl 7..
Joint díl 8..
Joint díl 9..
Joint díl 10..
Joint díl 11..
Joint díl 12..
Joint díl 13..
Joint díl 14..
Joint díl 15..
Joint díl 16..
Joint díl 17..
Joint díl 18..
Joint díl 19..

Autorova poznámka:

Čučim Vydrželi ste se mnu už dvacet dílů. Tenhle sice není nic moc (snad mě chápete, zkoušky a tak) jak byste možná čekali od kulatin Jointu. Nicméně jsem si trochu pohrál a nechám Vás kochat se novým obrázkem který budu do Jointu vkládat. Nejspíš přestanu s tím posledním, nevypadal dvakrát nejlíp. Tak se mějte, uvidíme se příští pondělí