Kapitola 11. Ta nejkrásnější noc

“Pááártyyyy!!” řval Jirka, jeden z Vláďovejch kámošů. Jo, už to začalo. Z baráku řve super hudba, všichni sebou kroutěj, chlastaj, hulej, baštěj, pijou alkoholickej punč (což ještě nevěděli) a někteří si to šli už rozdat. Chyběla mi tam Kristýna, ale v tu chvíli sem to moc neřešil. Danek tam byl taky. Překvapil mě, protože přišel s Danou. Pokud si jí nepamatujete, je to ta koc ze Šuplíku, ta která mi řekla o Petře v Motolu. Trochu mě mrzelo, že sem jí nesbalil sám, ale Danek je v pohodě, bude dobrej kluk. Co sem viděl tak se všichni bavili. Vláďa seděl na zemi, v ruce držel flašku a mluvil s nějakou holkou. Byla tlustá jak blázen, do jejích kalhot bych se vešel třikrát a její ponožky snad musely bejt sešitý z pytlů vod brambor. Černovláska s ledově modrejma očima, piercing na spodním rtu, stylový brejle, fialový pruhy ve vlasech a černá (nebo tmavě modrá) rtěnka. Oblečena byla v tmavém. Oba seděli na zemi a povídali si. “Servus.” řek sem a vmáčkl se mezi ně. “Hej, Icy, tohle je Jitka. Jitko, Icy Killer.” Podali sme si ruce, na každém prstu měla prsten, většinou s lebkou. Nehty si barvila do fialova, ladilo to s jejíma vlasama. “Tak co, bavíte se?” zajímalo mě. “Hmm..” zabučela Jitka. Okamžitě se tím vyloučila ze seznamu potenciálně využitejch ženskejch. Nějakou flegmatičku tam nechci ani za prachy. “Jasně vole!” zařval Vláďa na celý kolo. “Hele,” pošeptal mi o trochu tišeji. “Mám ta..dy trochu trávy, tak estli chceš, dáme pár prásků.” Usmál sem se. “Proč ne. Hele, kdes tu flegmoušku sehnal?” Vláďa se otočil na Jitku. “Je z Kol. Závislá na cracku. Síla… To je jí teprve 17.” “Závislá na cracku? Proč?” Crackhead by u sebe mohl mít teoreticky crack a to jsem na svojí párty i přes pravidlo ‘Žádný nejsou’ nechtěl. “No ona tvrdí pořád dokola jak není hezká, jak jí nikdo nemá rád a když si píchne, vypadá šťastně.” “Co??” Ona fakt je na drogách kvůli tomu, jak vypadá? To je šílený! “Jo, je to cvoklý, ale když je sjetá, je úplně pohodová. Tak dáme tu trávu?” Můj pohled se obrátil k Jitce. No, nebyla to zrovna sexbomba, ale pár hodin v tělocvičně a nějaká ta dieta by určitě z ní holku k světu udělalo.

“Hej, Jitko!” zavolal jsem na ní. I přes nápor rocku, který nám všem řval do uší mě usyšela a zvedla zrak. “Co kdybys šla s náma!?” zakřičel sem a usmál se. Vláďa na mě koukal jako na zjevení. Měl sem plán. Nechtěl sem aby skončila někde v křoví sjetá a napůl promrzlá. Člověk je schopnej z depky udělat cokoliv. Ale já znal lék. Lék na každou bolest, depresi nebo nerozhodnost. A ten lék měl dneska Vláďa u sebe. Jitka se zvedla a koukala na mě přibližně stejně jako Vláďa. Udiveně a podezíravě. Jedinej já se osmíval. Nakonec kejvla a každým krokem přesunula tři metráky svý váhy na podlahu za určitejch 10 táců. Přešli sme na terasu. Neuvěřitelný že tam nikdo nebyl. Vláďa to vybalil. Dost trávy na deset žilek. Ubalil sem tři pořádný jointy a každému z nich podal jeden. “Pěkný.” pochvaloval si Vláďa a nadšeně čuchal k materiálu. Jitce se trochu třásly ruce. “Já nehulim.” zahuhňala. “Tak se to naučíš.” řek sem a vyštrachal zapík. Třikrát sem škrtnul, třikrát zapraskal papírek s marjánkou a třikrát si každej popotáhl a pořádně zakašlal. Vláďa byl zkušenej hulič. Věděl přesně jak ten joint držet, věděl jak popotahovat a věděl jak dlouho ten kouř v sobě držet aby z toho byl nějvětší požitek. To Jitka byla amatér jak sviňa. Držela joint jako cigaretu, popotahovala jako s cigaretou a v obličeji byla zelená, jako kdyby měla každou chvíli hodit šavli. “Klííd, jo? Hlavně se nám tady nepoblij a když už, tak to vyhoď dolů do kytek a ne na nás.” chechtal sem se. Netrvalo dlouho než Jitka následovala mýho rozkazu a vyhodila svojí olbřímí večeři ven z terasy. Kdybych měl soudit podle toho, jak dlouho zvracela a kolik toho vyblila, musela mít k večeři dvojnásobnej obsah mý luxusní narvaný ledničky a k tomu veškerý zákusky který sem nakoupil. Nahlas sem ale neřek nic, abych náhodou neurazil. “Pyčo, koliks toho vyblila? Tys snad vybrakovala Kaufland jenom k večeři, ne?” chechtal se Vláďa. Tolik k vzájemnýmu neurážení. “Drž hubu ty smrade nevychovanej!” zamručela ještě mírně zelená Jitka a popotáhla ze svýho podílu ráje. Pak se dokonce i usmála. “To je síla, kucíí!” výskala. Párkrát sem si dal práska a podíval se na Jitku. Kozy měla velký, to zase jo. A kdybych si vodmyslel ty špeky a řek si že čeká paterčata.. Podíval sem udiveně se na joint. Kurva snad sem na ní právě nemyslel jako na ženu?? Co to do tý trávy Vláďa přimíchal?? Pokrčil sem rameny a dal si dalšího práska. Všechno kolem se začalo točit. Velmi příjemně. Čuměl sem na Vláďu, kterej právě netáhl a koukal na Jitku přimhouřenejma očima. Pak se oklepal, překvapeně se podíval na hulení, pokrčil rameny a hulil dál. Jitka se zasmála. “Nejste vy dva náhodou bráchové?” zamručela. Kdybych s ní už měl šoustat, nejdřív bych jí vypáral hlasivky. Tu sem si nedokázal představit jak křičí ‘Ano, ještě!’. A popravdě, ani sem si to představit nechtěl.

“Hovno.” řekl Vláďa a zkroutil rty do Garfieldovskýho úsměvu. “Hele, Jitko nechtěla bys…” zadrhl se. Jitka se na něj šokovaně podívala a zčervenala. “Nechtěla co?” špitla. Vláďa rozhodil rukama. “Ále, víš já..” zamumlal a podrbal se na koulích. Jitka zčervenala ještě víc a začala se potit. Von jí chce vošukat? No, zhulenej byl na to dost, ale i tak… Vláďa se ale oklepal a pokračoval. “Nechtěla bys mi skočit pro pivo? Nějak sušim.” řek a usmál se. Jitka zrudla úplně maximálně, připomínala mi višeň. Dokonce i tvarem. “Debile.” zařvala a vlepila mu facku jednou ze svejch polštářovitejch pracek. Ale zvedla se, vzala kelímek a šla. “Kůůůrva, co sem to málem udělal?” zaúpěl Vláďa. Sekl sem sebou. “Ty-tys fakt chtěl..” koktal sem a měnil sem výraz na znechucenej. “Pičo já netušil co říkám, ještě že sem se zastavil. Ale stejně mám pocit že by kejvla.” řek Vláďa a na kalhotech se mu začala dělat malá boule. “Ty prasáckej úchyle! Na tuhle párty přišlo takovejch sexbomb, který bys moh mít svlečený během sekundy a ty si vybereš zrovna… jí??” Vláďa pokrčil rameny, ale boule mezi nohama rapidně zmizela. “Asi sem moc zhulenej.” prohlásil a dal si dalšího práska. Jitka se brzo vrátila s chlastem. Vláďa si párkát cucnul a pak si lehnul a začal čumět do blba. Už je v prdeli… Jitka dohulila a zmateně se rozhlížela kolem. Podal sem jí svůj zbytek. “Dej si, já musim jít.” zachrchal sem. Jitka mi ukázala svoje zlatý zuby, vzala mi můj joint a dala se do šlukání. Mávl sem rukou a namáhavě vstal. Jestli sem chtěl, aby se mnou dneska něco bylo, musel sem se probudit. Šel sem do koupelny, ignoroval vzdychající a chechtající se partičku ve sprše, nalil sem si do lavoru ledovou vodu, vyšel sem před barák a vylil jí na sebe. BUDÍČEK, VOLE!! Probudil sem se rychleji, než za normálních podmínek. A dokonce svěží. “JÓÓÓÓÓ!!!” zaburácel sem na celý kolo a rozchechtal se. V týhle pozici mě uviděla Kristýna.

Joint díl 1..
Joint díl 2 ..
Joint díl 3..
Joint díl 4..
Joint díl 5 ..
Joint díl 6..
Joint díl 7..
Joint díl 8..
Joint díl 9..
Joint díl 10..
Joint díl 11..
Joint díl 12..
Joint díl 13..
Joint díl 14..
Joint díl 15..
Joint díl 16..
Joint díl 17..
Joint díl 18..